Ty pláčeš a já Ti nemůžu utřít slzy.

Ty padáš a já Tě nemůžu chytit.

Ty prosíš a já Ti nemůžu nic splnit.

Promiň...

Na tebe nikdy nezapomenu,
Jeden pohled a hned si vzpomenu.
Tvá fotka tebe mi připomíná,
Tvůj hlas pořád mi napovídá.

Do mého života vznesla si žár,
Já už nevím co bude teď dál.
Ty víš co bylo a nebylo mezi náma,
Já přišel o dalšího kamaráda.


Promiň že nestalo se to co si chtěla,
Promiň že do života přišla tato chyba.
Já vím je to zbytečné psát,
Ty víš že jsem tě měl moc rád.

V životě si měla co si chtěla,
O vše si přišla když ti duše uletěla.
Na Tebe nikdy nezapomenu,
Mrzí mě že už Tě nikdy neobejmu!

Nebudem ti volať, nebudem ti písať
Zakazuješ si ma, som si viac než istá
Nebudem už hľadať tiene v tvojich oknách
nepoviem ti o tom, ja som toho schopná

Moje nohy v šľapkách, z tvojho srdca trčia
Nechceš ma tam celú, vraj spomienky ťa mučia
Dve ružové čiarky na tom teste stoja
Ty netušiac tvrdíš, už žiadne MY, moja
už žiadne MY, moja
už žiadne MY, moja

Bez teba to zvládnem
Aj bez teba to zvládnem
Bez teba to zvládnem
Aj bez teba to zvládnem

Pod paplónom schúlená
Hlavné je sa nebáť
Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba
Pod paplónom schúlená
Hlavné je sa nebáť
Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba

Náš labilný vesmír sa aj tak ďalej točí
To si len ty myslíš, že keď ti zídem z očí
Resetnúť tie roky pôjde jednoducho
Lenže budem všade, ja sa šírim vzduchom

Nechcela som veľa, chcela som len teba
Našiel si pár príčin, prečo sa to nedá
Dve ružové čiarky ostávajú moje
Ktovie či sa spýtaš, či je malé tvoje

Bez teba to zvládnem
Aj bez teba to zvládnem
Bez teba to zvládnem
Aj bez teba to zvládnem

Pod paplónom schúlená
Hlavné je sa nebáť
Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba
Pod paplónom schúlená
Hlavné je sa nebáť
Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba

Neboli len pre mňa namotané básne
Naučené vety o tom, čo je láska
V mobile tie básne chvíľu boli krásne
Vymazal ich život, sfúknem ťa, nech zhasneš
Fuuuh

Tvoje dni sú plné žien a pomaly mi svitá
Je mi jasné, že si ideš v iných prioritách
Spamätáš sa neskoro, keď vrátiť sa nedá
Raz ti príde ľúto, že vyrastá bez teba

Keď ti začne chýbať vôňa môjho smiechu
A pomaly ťa začne zmáhať sila toho hriechu
Kúsok z teba zostal so mnou, budem dobrá mama
Kašlem tvoje práva, ostanem s ním sama

Bez teba to zvládnem
Aj bez teba to zvládnem
Bez teba to zvládnem
Aj bez teba to zvládnem

Pod paplónom schúlená
Hlavné je sa nebáť
Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba
Pod paplónom schúlená
Hlavné je sa nebáť
Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba

Pod paplónom schúlená
Hlavné je sa nebáť
Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba
Pod paplónom schúlená
Hlavné je sa nebáť
Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba

Bílá Hora

Stav ne podobný usínání.
Tma je však jiná , než je obvyklé.
Přilbylce zbytečně tu kdysi horkou hlavu chrání.
Ticho je nápadné a nezvyklé.
To ticho je nápadné a nezvyklé.

Za chvíli zastaví se čas v šarlatové koupeli.
Pozemská cesta má svůj ukrytý cíl.
Ten tvůj byl namalován blískavou čepelí
a jen tak se náhle z mhly vynořil.
Jen tak se náhle z mhly vynořil.

Tajemná ruka kohosi neviditelného
nahoře zhasí v oboře letohrádku
hvězda svíci žití tvého.
Své milé panně nikdy už nepolíbíš čelo.
Pomalu prchá z obalu podstata
a země zpátky přijme tělo.

Plály tenkrát oči plály,
když statečné a pyšné vlajky vlály.
Stáli, pevně v řadě stáli,
jenže zimní loutka nerovná se králi.

Do konce zbývá jen pár okamžiků
a z toho všeho bude zase nic.
Ta bitva připomíná průnik vlků do kurníku.
Ty jsou teď ožralí a s mečem čumí na měsíc.
Ožralí teď čumí na měsíc.

Myslíš na to jak přes tělo kamaráda padáš
k cizímu meči docela svědčil úprk
a tvá nechráněná záda.
Je hloupou tečkou za žitím udatného reka,
že malá díra tě otevírá právě z druhé strany,
než bys čekal.

Plály tenkrát oči plály,
když statečné a pyšné vlajky vlály.
Stáli, pevně řady stáli,
jenže zimní loutka nerovná se králi.
Hráli jste si na armádu hráli.
Věčné ledy potom rychle tály.
Smáli jste se protivníkům v dáli
a pak utíkali.

V té malé, cizí, pitomé zemi
bez žoldu vypustil si duši.
V té zemi bohaté na problémy
přestalo tvoje srdce bušit.

V zadnici světa hrdino zapsal si se jménem do dějin.
Konec nadějí tvoje jméno rádi tady zapomenem.
Jen bílá hora zůstane černou bílou horou
a u nás navždy vzpomene každý na ta temná mračna nad oborou.

Plály tenkrát oči plály,
když statečné a pyšné vlajky vlály.
Stáli, pevně řady stáli,
jenže zimní loutka nerovná se králi.
Hráli jste si na armádu hráli.
Věčné ledy potom rychle tály.
Smáli jste se protivníkům v dáli
a pak utíkali.

Pro lidi jako jsem já,tu je jen skryté místo......Je to jedno velké tajemství co nikdo nezná......Jen já.....

Píšu tyto řádky,plné bolesti a hněvu,nikdy se už nevrátím zpátky,jsem pryč,u sebe cítím změnu..

Nechci být už nikdy Tvou,nebudeme spolu,půjdeme cestou svou,tou velkou štěrbinou..

Štěrbinou dále po Dunaji,své jizvy zašiju,bolí to stále jako v Máji,ale ničeho litovat nikdy nebudu.....

Píšu jeden vzkaz,který je nejspíš zkrat.....Milovala jsem Tě moc,už jsi temná jako noc.....

Změnily jsme se obě dvě,Ty svou cestu znáš..hodně štěstí přeju Tobě,upřímně..Víš to....Snad?

Píšu tyto řádky,plné bolesti a hněvu........Dávám Ti poslední sbohem,opatruj se a nezapomeň.......Láska je jak zvuk u klavíru......

Jsi jinde s myšlenkami..Přitom myslíš na to jedno a to samé..Je to choroba??Ne..Zamilovanost?Asi ano..Lásku prožívám,když se opravdu zamiluju každou mou buňkou v těle..Je to tak velké krásné tělesné teplo,že kolikrát nestíháš vnímat..

Psychická fibrilace..Jde tyto dvě slova spojit??Když má člověk představivost tak dá..A když tomu věří tak si to prožije..A pak se od toho se odvíjí tělesné pocity..Motýlci v bříšku..Vzrušení,vášeň a něžnost..Všechno se mísí dohromady jako nějaký parfém..Až Ti vznikne taková vůně,která Ti vyhovuje..A podle toho jaký člověk je,tak tak dlouho ten parfém má..Někteří krátce..A nekteří navždy..

Slyšíš ten zvuk??Zvuk klavíru??Tomu se říká cit..Tomu se říká láska…….